Chapter 11

20. dubna 2015 v 20:16 | Dongsaeng |  LiS
Hahaha. Tohle tu parádně dlouho nebylo. Jsem si zas četla poslední kapitolu a zjistila, že se to začíná docela dobře vyvíjet. Teď by se tam mohl konečně objevit Leeteuk a odvézt Haeho a soused bude Eunhyuk :D yeah ano, přesně to udělám. Snad...


Doufám, že ještě víte o čem tohle je. Jestli ne, tak doporučuju začít od začátku :D . Yeah jsu dneska svině :D .
"Zlato vezmi kluky do pokoje,"Yesung pohladil Wooka po vláscích.
Chlapec přikývl a vzal zbylé dva kluky nahoru do pokoje, který mu Yesung dal první den. Počkal, až budou v patře než se odvážil otočit na Donga. Dělalo mu starost, že se Sungmin ještě nevrátil. Doufal, že se mu nic nestalo. Sotva se dostal z té díry a zas je v čudu.
"Myslíš, že je Sungmin v pořádku?"
Dong odložil kávu než se na něj usmál:"Bude v pořádku. Přijde zpátky, teda jestli nepřespí u Kyuhyuna."
Podrbal se ve vlasech. Proč by měl Sungmin spát u Kyuhyuna? Vždyť se jasně ukázalo, že ten kluk Kyuhyuna nemůže vystát. Ledaže by v tom bylo i něco jiného....
"Myslíš, že Kyuhyun ho má rád?"
"Sungu... myslíš, že by za ním šel, kdyby ho nějakým způsobem neměl rád? I to, jak za ním běžel, když utekl prve bylo dost výmluvné,"Dong se křenil.
No dejme tomu... Ale nelíbilo se mu, co Sungmin řekl Kyuhyunovi. Chudák kluk si prošel těžkým obdobím, když zjistil co pro něj Wookie znamená. Sungminova slova mu jen ublížila ještě víc.
"Spíš bys měl začít řešit to svěření do péče. Sice je to zvláštní, že s ním budeš spát, ale nebudeš souzený za to, že u sebe máš nezletilé dítě. Leeteuk by ti mohl vytrhnout trn z paty,"poznamenal Dong.
Leeteuk. Jeden ze spolužáků ze střední školy. Šel pak na práva. Ještě někde má na něj číslo.
"Jo zavolám mu."
"Raději co nejdříve. Přeci jen Kangin nebude moct dlouho tutlat, že tu máš Wookieho nezákonně. Měl by z toho problémy,"podotkl.
"Však už na to jdu,"zahučel do obýváku a zavolal raději z pevné linky.

***

"Wookie, ty se opravdu máš,"Donghae ho objal a lehl si s Wookem do postele.
Musel se držet aby nezačal soptit. Jeho Wookie má někoho lepšího než je on. Zarazil se. Odkdy je tak majetnický? Pokrčil ramínky a sledoval jak Donghae lochtá Wookieho. Potutelně se usmál a zamkl dveře. Tak si ještě Wookieho užije.
"Klucííí íjá mám nápad jooo?"
Skočil k nim na postel. Oba mu hned začali věnovat pozornost. Donghae na něj nechápavě poulil oči, zato Wookie moc dobře věděl na co myslí. Skousl si ret a zavrtěl hlavou.
"Prosííííím,"zamrkal na něj svýma očkama.
Wookie si povzdechl a přikývl.
"Co máš v plánu Ry?"
"Hae... jak moc bys mě rád ošukal?"
Donghaemu blýsklo v očích: "Moc.. ale jsi tak křehoučký. Jen nechápu proč i Wookie..."
"Já s Wookiem už jsme spolu... " zrudly mu tvářičky.
"Kecáš,"Donghae upřel oči na Wooka.
Wook taky mírně zrůžověl a jen zavrtěl hlavou. Usmál se a přesunul se k Wookiemu. Sklonil se k jeho rtům a políbil ho. Wookie vydechl a přitáhl si ho blíž. Usmál se do polibku.
"Hej kluci a co já?"
Donghae se hlásil o pozornost. Odtáhl se od Wookieho a usmál se na Haeho: "Tak pojď..."
"Opravdu můžu?"
Přikývl. Pak ucítil Haeho rty na těch svých. Tak měkké. Tiše vydechl do jeho rtů. Ucítil paže, které se mu obtočily kolem pasu. Nebyly Haeho, ale Wooka. Líbal ho na krček.
"Páni tohle jsem ještě nikdy nedělal kluci..." Hae na ně koukal.
"Myslíš, že já ano?"
"Ani jeden z nás to nedělal,"usmál se a opřel se o Wookieho hruď.
"Proč tak najednou Ry?"
Donghae ho pohladil po tvářičce.
"Chci se rozloučit s Wookiem. A jelikož si tu i ty, tak jsem tě zapojil,"uculil se.
"Jak rozloučit?"
Wook ztuhl a přestal ho vískat ve vlasech.
"Přeci si nemyslíš, že nás tu Yesung nechá... obzvláště, když ví, že jsme spolu spali Wookie,"šeptl.
"Nepočkáme na Sungmina? Myslím, že by se chtěl taky rozloučit..."Donghae si povzdechl.
"Je s Kyuhyunem, myslím, že má pro toho kluka trochu slabost,"podotkl zamyšleně.
"Proč se chceš ale loučit sexuálně, to opravdu nechápu,"zabručel Wook.
"Protože tě miluju Wookie a nechci aby si byl smutný. Nechám tě Sungovi a odejdu středem. Jinak spíš půjdu do nějakého ústavu pro děti, takže... takže s euž neuvidíme.... "
"Ry..."Wook ho k sobě otočil a tvářil se jako boží umučení.
"Hele bráško ty nikam nepůjdeš,"Donghae se mračil.

***

Zastavil před domem Yesunga. Pousmál se. Nikdy by toho kluka nepovažoval za podnikatele a Donga už teprve ne. Vždyť tomu paku byl na promoci na lékařské fakultě. No očividně je ordinace moc drahá.
Zazvonil, i když to nebylo nutné, když dveře byly vysazené z pantů. Blázen. Yesung se asi nebojí zlodějů. I když tahle čtvrť se zdá být docela bezpečná.
"Ah Leeteuku,"Yesung se na něj zářivě usmál.
"No teda, vypadáš báječně. Vážně chceš mít v péči dítě?"
Yesung přikývl. V tváři měl cosi zvláštního. Chvilku uvažoval. No jistě!
"Ty to dítě miluješ, že?"
Yesung poraženecky sklopil hlavu a přestal se usmívat. Proč tak najednou je smutný? Nechal se zavést do obýváku. Podle věcí v rohu soudil, že tu byl i Dong.
"Poslyš... já toho kluka mám moc rád Teuku, chci ho ochránit od všeho zlého. Prošel si peklem. Nechci, aby se to opakovalo,"řekl mu Sung, když mu donesl čaj.
"Chtěl bych ten tvůj objev vidět kámo,"uculil se.
"Je nahoře se svými přáteli. Dneska sem přivedl další kluky, co si prošli tím samým. Henry, nejmladší z nich patrně půjde do ústavu, je moc malý na to, aby mohl žít na vlastní pěst. Nevím co bude s těmi dalšími dvěma, ale doufám, že Sungmin zůstane někde poblíž, kvůli Kyuhyunovi,"posadil se vedle něj.
"Nemáš ještě nějakého kluka v zásobě? Nalhal jsem, že mám v péči dítě a lidi to zajímá.." musel se zakřenit.
"A já myslel, že advokáti nelžou,"Yesung se mu vysmíval.
"Zavolej mi kluky, chci vidět toho tvého,"uclil se.

***

Akorát odemkli před patnácti minutami, když se objevil ve dveřích Yesung.
"Pojďte dolu. Je tu někdo kdo vás chce vidět, hlavně tebe Wookie, kvůli tomu svěření do péče,"oznámil jim.
"Jako, že Wookieho budeš mít v péči?"
"Ano..."Yesung zmizel v chodbě.
Wookie s Henrym šli jako první. Chvilku postával ještě v pokoji než se odhodlal k pohybu. Sešel dolu. Slyšel hlasy z obýváku. Zamířil tam a zůstal stát ve dveřích. Dvě hnědé oči se do něj zabodly a prohlížely si ho jako kus zboží v obchodě. Stejně jako ti chlapi v podniku. Ucouvl a rychle vydupal schody do patra. Zamkl se v nejbližší místnosti. Koupelna.
Svezl se na zem a rozplakal se. Objal si nohy a začal se houpat dopředu a dozadu. Proč tak ošklivý pohled. Co tomu muži udělal?

***

Překvapeně zamrkal, když slyšel jak ten kluk vydupal schody a práskl za sebou dveřmi. Co se stalo?
"Co je mu?"
"Ten pohled jak jste se na něj díval... to jste neměl,"Henry, ten nejmenší vstal a odešel do kuchyně.
"Jaký pohled?"
Absolutně netušil, proč ten kluk utekl.
"Hodnotící pohled. Takhle na něj koukali než se na něj vrhli, myslel jsem, že si mu řekl, čím jsme si prošli Sungie,"Wook se zasmušil.
"Zlato.. "Sung Wookieho objal a pohladil ho po vláskách.
Povzdechl si a zvedl se z pohovky. Pomalu vystoupal schody. Jediné dveře, které byly zavřené byly ty od koupelny. Chtěl vzít za kliku, když zaslechl vzlyk. To ho opravdu tak moc vyděsil?
"Promiň... Yesung mi to neřekl..."šeptl ke dveřím.
"Jděte pryč, nechte mě být..."dostal ze sebe chlapec mezi vzlyky.
"Nepůjdu. Chci tě vzít s sebou. Chci se o tebe postarat Donghae,"šeptl tiše.
"Já s vámi nikam nepůjdu,"ozvalo se z koupelny.
"Slibuju, že ti nic neudělám Donghae, jsem totiž zamilovaný do jednoho policisty,"uculil se při představě Kangina.
"Stejně nepůjdu,"odtušil chlapec za dveřmi.
"Nebudeš mít na vybranou. Chci si tě vzít do péče,"otočil se ke dveřím zády.
"Nechci vás za poručníka, nechci nikoho, chci jen jediný.... umřít a už nevidět ty pohledy, který mě odsuzují,"ozvalo se z koupelny.
"Donghae, já tě neodsuzuju..."řekl tiše.

***

Neposlouchal toho muže za dveřmi. V ruce už držel žiletku. Poslední jizva a vše se vyřeší. Bolestně zalapal po dechu, když se řízl.
"Donghae!"
"Mrzí mě to.... "
"Donghae!"

***

Křik z patra ho probral z přemýšlením nad tím, jak to pořeší, aby Donghae Leeteukovi věřil. Pustil Wookieho a vyběhl do patra. Leeteuk se snažil dostat do koupelny. Proč, to zjistil při pohledu na červenou tekutinu prosakující pod dveřmi.
"Uhni..."odstrčil blonďáka a vyrazil dveře.
Donghae ležel na zemi a sotva dýchal. V méně zkrvavené ruce držel žiletku. Upřel na něj své oči.
"Postarej se o něj... trpěl nejvíc..."oči se zavřely.
"NE!"
Pomocí ručníku zastavil krvácení a volnou rukou vytočil Dongovo číslo. Klečel v krvi a bylo mu to jedno. Musí ho zachránit... Wook by mu to neodpustil.
"Su-sungie..."tichý vzlyk ho přinutil se ohlédnout k Wookiemu, který se držel za ruku s bledým Henrym, který vypadal, že brzy hodí.
"Leeteuku vezmi je dolů a v lékárničce jsou prášky na uklidnění,"řekl roztřeseným hlasem a čekal, kdy mu konečně ten telefon Shindong zvedne.
Když mu to konečně zvedl tak na něj vychrlil všechno možné a snažil se uklidnit. Tiskl k sobě Donghaeho a kontroloval mu tep jak mu poradil Dong. Hlásil mu každých pět minut jak na tom je.

***

Přesvědčil oba chlapce, aby polkli pilulku a když usnuli, tak je přikryl dekou. Mávl Dongovi, když prosvištěl s brašnou nahoru. Ruce se mu třásly. Ten pohled na kluka, který si ublížil jen kvůli jednomu pohledu ho dost dostal. Zajel si rukou do vlasů a polkl. To on mu vlastně ublížil. To neměl.
"Jungsoo, neber si to tolik. Není to tvoje vina..."Sung mu sevřel rameno.
"Ne... je to moje chyba. Díky mě to udělal,"hlesl.
Bylo mu poprvé za jeho advokátskou kariéru nejhůř. A jen díky chlapci, který kvůli němu málem zemřel.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama