Chapter 3

20. dubna 2015 v 19:57 | Dongsaeng |  LiS
Tak jo dlouho tu, kromě pičatých a hooodně přehnaných schůzek se slavnými osobnostmi korejské scény, nic nebylo. A jelikož jako správný marod čekám na výsledky odběrů z nemocnice, tak se šíleně nudím a projíždím v mobilu povídky, které mám rozpracované. A hle kromě pičaté povídky na pár Leeteuk/Kai objevuji notně zaprášený soubor LIS. Pokud si dobře pamatuju, tak jsme skončili u momentu, kdy se Yesung staral o svůj menší problémek. Takže tady je pokráčko.


Když sešel dolů, oblečený v oblečení, které mu Yesung donesl, tak zjistil, že Yesung v obýváku není. Dong se na něj povzbudivě culil a podal mu krabičku s jídlem a hůlky. Ačkoliv se to nezdálo, tak měl hlad jako vlk. Hlavě se do své porce pustil. Ale hlavou mu vrtalo jen jedno.
"Kde je Yesung?"Musel se po chvilce prostě zeptat.
"Myslím, že si uklízí skříň. To oblečení měl naskládané až vzadu. Je totiž od jeho bratra."Vysvětlil mu Dong dojídajíc svou porci.
"On.. on umřel?"Zeptal se tiše.
"Ne to ne. Jen se spolu pohádali. Sung s ním nemluví už pět let."Zamumlal.
"Proč?"Nechápal to.
"Jeho bratr se sebepoškozoval a urážel Sunga. A Sungovi ruply nervy. Teď jeho brácha volá každý den do kanceláře s nadějí, že to zvedne právě Sung."Hořce s epousmál a odložil prázdnou krabičku.
"Ale..."Stále mu unikala pointa té hádky.
"Nezatěžuj tímhle svůj mozeček a dojez to."Lékař se s ním o tom už nehodlal bavit.
Chtě nechtě se znovu pustil do jídla a v hlavě mu to doslova šrotovalo, jak se snažil přijít na to, proč se ti dva asi pohádali. Akorát si ucpal pusu nudlemi, když se ve dveřích objevil Yesung. Dong se automaticky zvedl.
"Věřím, že už to beze mě zvládnete, Sungu. Kdyby se něco stalo, tak jsem na rychlý předvolbě. A ty Wooku moc nezlob."Dong se odporoučel.
"Dongu!"Yesung ho chtěl ještě zastavit, ale prásknutí dveří mu dalo na jevo, že Dong se už zdržovat nehodlá.
Muž flustrovaně zavrčel a plácl sebou na křeslo, kde si do klína vzal laptop.
Wook pozorně sledoval jak zapíná počítač a otevírá mailovou schránku. Zahlédl hromadu nepřečtených mailů z jedné adresy. Troufal si hádat, že patrně jde o mailovou adresu Sungova bratra.
"Nebudeš to číst?"Zeptal se když Sung ani jeden z nich neotvíral.
"Není třeba."Sung hovořil tiše, ale i tak z jeho slov vycítil vztek.
"Jsou od tvého bratra.... můj.. můj umřel při autonehodě."Sklopil oči k nedojedenému jídlu.
"To je mi líto..."Yesung se k němu natáhl a pohladil ho po hlavě.
"Dal bych cokoliv za mail od něj..."Hlesl.
"Dong ti všechno řekl?"Zeptal se zamyšleně.
Jen přikývl.
"Tak si je můžeš přečíst místo mě. Já jen napíšu mail tomu pitomečkovi, ať si dá pohov."Sung rychle klepal zpávu.
Když ji odeslal, tak Wookovi podal laptop. Ten začal číst maily od data loňských Vánoc.
Ahoj Sungie,
bráško... Je mi to moc líto.. všechno.
Byl jsem na odvykačce, kvůli tobě a mámě.
Už mi to odpusť... Stýská se mi. Už ani nevím, co
za práci děláš.
Přijedeš na Vánoce? Budu tu taky...
Velký bráška
Pokračoval k datu Nového roku.
Sungie,
proč jsi nepřijel? Matka byla smutná.
Ale je to patrně moje chyba...
Kdybych tu nebyl, tak bys přijel, vím to.
Přeju ti krásný nový rok. Snad už letos mi pomůžeš a
vrátíš se ke mně. Jsem tvůj brácha a ty mi chybíš...
Chci dohnat to, co jsem kvůli tomu před tím a léčení ztratil.
Velký bráška
Tak to šlo dál a dál. Pořád to samé, ale mail s dnešním datem byl jiný.
Yesungu,
volal jsem ti do práce. Zase to zvedl tvůj partner.
Proč se mi neustále vyhýbáš? Ani na matčin pohřeb si nedorazil!
To ti ještě pořád vadí, že jsem ti v zlosti nadával do buzny?
Tak promiň. Nedokážu se prostě smířit s faktem, že můj
drahý bráška je homosexuál.
Mimochodem.. oženil jsem se a moje žena čeká dítě.
Chci, aby jsi chlapci, až se narodí, šel za kmotra.
Sungu, prosím, hoď minulost za hlavu.
Tvůj brácha
Ačkoliv si to Wook neuvědomoval, tak se mu do očí začaly hrnout slzy. Ty pak klouzaly po jeho tvářích dolů a dopadaly na touchpad.

+++

Celou dobu, co si WOok četl jeho soukromé maily, si prohlížel katalog, který musel prve odložit kvůli Dongovi. Tiché vzlyknutí ho, ale přinutilo zvednout oči. Wook si stíral slzy, které okamžitě nahrazovaly další. Co je v tom mailu?!
"Wooku?"Posadil se vedle něj a pohladil ho po vláscích.
"Umřela.. umřela ti maminka a tvůj brácha... bude mít dítě."Wook mluvil tiše.
Vytřeštil oči a ztuhl. Máma... nikdo mu nedal vědět, že umřela.
"Měl.. měl bys mu zavolat."Wook k němu zvedl uslzený pohled.
Odvrátil se od něj a zajel si rukama do vlasů. Stalo se toho tolik... a on samosebou o ničem neví. Zaúpěl.
Málem vylítl z kůže, když Wook potichounku řekl něco, co nechtěl aby věděl: "Je pravda, že jsi homosexuál?"
Prudce se na něj otočil a kousl se do rtu. Lhát mu nechce, i když by mohl.
"Je... ale... neboj se."Sklopil hlavu k rukám, jen aby se vyhnul chlapcovu pohledu.
Ten k jeho překvapeí řekl něco, co ho vyvedlo z míry úplně: "Ty nejsi jako oni...oni mi ubližovali."
Zvedl k němu hlavu. Chlapec si skousával ret a byl v obličeji popelavý. Určitě se mu o tom špatně mluví, napadlo ho.
"Kdo jsou ONI?"Zeptal se ho tiše.
Chapec zavrtěl hlavou: "Žádná jména jen... jen bolest."
"Ach Wookie... kdo ti jen mohl ublížit?"Šeptl zničeně.
Wook na něj chvilku hleděl a pak rozpačitě pokrčil rameny.
"Měl by sis jít už lehnout.. Já půjdu za chvíli taky, jen.. jen něco vyřeším."Posílal Wooka pryč.
K jeho úlevě chlapec přikývl a zamířil do patra. Pohled mu padl na mobil. S váháním ho vzal do ruky a vytočil číslo, které jeho bratr dlouhá léta používal. Těžko říct, jestli ještě funguje.
Zvednutí a tiché haló opravdu nečekal.
"To jsem já... Yesung."Hlesl duchem nepřítomný.
"Sungie!" Jeho bratr byl v šoku.
"Já... neměl jsem ani tušení, že.. že umřela."Hlesl.
"Snažil jsem se ti dovolat."Podotkl.
"Já vím...jeden kluk mi četl poštu a řekl mi... řekl mi o tom."Polkl.
"Sungie... prosím odpusť mi to všechno..."Kajícný hlas ho dojal.
"Takže ženatý hm? A budeš táta..."Změnil rychle téma.
"No.. jo. A ty jsi mi vždycky tvrdil, že tohle u mě nehrozí."
"To bylo před tím vším... Teď.. teď jsi úplně někdo jiný."
"Dobrej vtip Sungie, ale jsem to pořád já, jen mám jiný přístup k životu."
"Bydlíš ještě v Punsanu?"
"Kde jinde."Smích jeho bratra se linul ze sluchátka jako rajská hudba.
"Možná se zastavím... jen.. čeká mě teď hodně práce."
"Musíš přijet na křtiny, stoprocentně. MImochodem... nerad se v tom rejpu, ale máš teď někoho?"
"Ne... jsem čerstvě po rozchodu. Našel si někoho lepšího než jsem já. Navíc, teď mi dělá starosti jeden kluk, co jsem si ho vzal k sobě. Je mu teprve sedmnáct a prošel si opravdovým peklem."
"Jakým?"
"Nevím jak dlouho to trvalo, ale bili ho a znásilňovali... no pravděpodobně i prodávali jako děvku. Podle toho, co řekl Dongovi jich tam bylo víc... nejhorší je, že nejmladšímu je teprve dvanáct."
"To snad ne..."
"Poslal jsem ho spát, ale vážně bych ho měl jít zkontrolovat, jestli se mu nic nestalo zatímco tu klábosíme..."
"Jdi ho zkontrolovat a ozvi se mi ještě někdy."
Počkal až zavěsí a pak mobil doslova odhodil na stůl. Tak tohle je vyřešeno. Teď jen už zkontrolovat Wookieho. Zvedl se z pohovky a zamířil do patra. V polovině schodů se srazil s Wookem.

On celou dobu poslouchal? Kdyby se netvářil tak provinile, tak by o tom ani nezačal uvažovat.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama