Chapter 5

20. dubna 2015 v 20:00 | Dongsaeng |  LiS
Tak jsem tu zas po dlouhé době s LIS. Noo jsem zvědavá jestli se vám to bude líbit. Nějaký dežo bangladežo mi smazalo LIS z mobilu, takže kapitolku píšu normálně z fleku. Tuším že si zase nejmladší ségra chtěla pouštět kpop klipy a omylem mi to smazala. Nu což obnovit to nemůžu, tak snad to nebude tak děsný.
No my fault so you wouldn't be angry.



Zazvonil ještě jednou. Hmmmm že by Yesung nebyl doma? Už se chystal znovu zazvonit, když zaslechl kroky. Dveře se otevřely a... stál v nich místo Sunga kluk přibližně v jeho věku. I když mohlo by mu být i méně. Zaraženě na něj koukal a přemýšlel, jestli zazvonil na správný dům.
"Ty jsi Sungův bývalý?" Zeptal se chlapec opatrně.
"Jo, jsem Kyuhyun. A ty jsi?" Zeptal se zvědavě a měřil si drobnou postavu. Tak očividně zazvonil na správné dveře...
Že Yesung rád mladší věděl, ale co sakra vidí na tomhle dítěti? Je vyhublý a tvář má pobledlou.
"Jsem Ryeowook." Řekl tiše.
"Ty tu bydlíš?" Zeptal se a začal přemýšlet jestli náhodou Sung nemá známé s dítětem.
"Jsem tu jen dočasně." Zavrtěl ten drobek hlavou.
Oddychl si. Tak nějak podvědomě se obával toho, že Sung si za něj rychle našel náhradu v tomhle chlapci, ale očividně ne.
"To mě nepozveš dál? " Zeptal se ho zvědavě.
"Sung jen říkal abych ti dal ty věci." Hlesl Ryeowook zmateně.
"A v kolik se má vrátit?" Opáčil.
"Ve čtyři, ale..." Začal namítat.
"Se mě nemusíš bát. Sice na to nevypadám ale nekoušu." Zakřenil se.
Wookovo přešlapnutí bral jako pozvání. Zul si boty a automaticky zamířil do kuchyně. Cestou zamával želvě zrající z obýváku. Klapnutí dveří a kroky mu nápověděly, že Wook ho následuje. Nečekal až mu něco nabídne a sám se obsloužil.
"Netvař se tak kysele. Proč si zrovna u Sunga co?" Pozoroval ho přes sklenici.
"Já ani nevím... prostě si mě vzal k sobě." Přiznal.
"Tohle něčím smrdí. Sung jen tak nikoho do domu nebere." Podotkl.
"No... já ehm... usnul jsem před domem a Sung mě vzbudil abych neumrzl. A nabídl mi přespání. Jen... jen se to trošku zvrtlo..." Wook mluvil stále tišeji a tišeji.
"Jak zvrtlo? Spal s tebou bo co?" Bavil ho jeho výraz.
"Ne...to ne. Všiml si že krvácím a zavolal doktora a ten mu o mě řekl úplně všechno..." Zarazil se.
"Co všechno? " Kyuhyun se zamračil.
Ten kluk vypadal, že o tom fakt nechce mluvit. Jenže to by Kyu nesměl být zvědavý.
"Hodně mi ubližovali a ... nechci o tom mluvit. " Šeptl Wook.
"Domácí násilí? To znám... proto mě dali k pěstounce. Ženská ujetá na yaoi. Ale stěžovat si nehodlám. Stejně jsem na kluky takže no problem." Zazubil se.
"Ty si myslíš že. .. ne to ne. Já byl prodávaný jako děvka." Kníkl zruinovaně.
Ztuhl. Tohle nečekal. Opravdu ne. Prožil si asi hodně špatnýho. Sung ho teda u sebe nechává z lítosti, problesklo mu hlavou.
***
Nebylo mu příjemné vykládat tomu klukovi co se mu stalo, ale tak nějak podvědomě tušil, že Kyuhyun ho za to soudit nebude. Viděl ten šok v jeho očích. Nečekal tuhle odpověď, to bylo jasné.
"Wooku... byl si tam sám? " Kyuhyun mluvil tiše.
Zavrtěl hlavou. Bolestně si vzpomněl na Sungmima, Haeho a Henryho. Bál se o ně tak moc...
"Byli tam ještě další tři kluci..." Hlesl.
"Bude to znít šíleně, ale je mi tě líto." Kyuhyun odložil sklenici.
Nechápal co to ten kluk mele.
"Kolik ti je?" Kyu se usadil na židli.
"Sedmnáct. " Odpověděl mu.
Kyu vytřeštil oči. Nechápal to už vůbec.
"Ty vole vypadáš na čtrnáct! Mě je teprve šestnáct..." Vysvětlil Kyu.
Polkl. Sung spal s tímhle klukem? To je... zvrácené. A nechutné stejně jako Heechulova slabost pro Henryho.
"Sung... on s tebou..." Zčervenal.
"Hm... ale byl hodný. Ani mouše by neublížil." Poučil ho.
Zrudl ještě víc. Vlastně tohle nepotřeboval zrovna slyšet. Věřil, že Sung není zlý a nikomu by neublížil.
"Nestyď se. Není to s ním tak zlý. Hele někde v obýváku je schovaný playstation, co kdybychom si zahráli? "Kyu změnil rychle téma, za což mu byl v ten moment vděčný.
"Já... Sung by asi nechtěl, abychom mu to tu obrátili naruby." Bránil neposkvrněnost obýváku.
"Ale houby, bude rád, když tě najde živýho, takže mu bude nějaký ten nepořádek putna. Navíc vím moc dobře, kam tu konzoli strčil, takže tolik nepořádku neuděláme." Ujistil ho Kyuhyun už napůl cesty k obýváku.
Nezbylo mu nic jiného než jít za ním a doufat, že mluvil pravdu. Kupodivu mluvil. Otevřel jednu z větších skříněk a vytáhl stříbrnou bedýnku s dvouma kabýlkama a dvěma ovladači. Už se chystal, že mu pomůže se zapojením konzole, když se rozezněla pevná linka. Kyuhyun po něm střelil pohledem říkajícím, aby to sakra zvedl, když nic nedělá. S povzdechem zamířil k telefonu a roztřesenou rukou zvedl sluchátko a přiložil ho k uchu.
"Haló?" Kníkl tiše.
"Wookie? Děje se něco?" Yesungův ustaraný hlas ho celkem překvapil. Vůbec nečekal, že by mu volal.
"Ne... jen jsem se lekl, že volá někdo cizí." Ujistil ho.
"Aha. Už si vyzvedl ty věci?" Yesung narážel na Kyuhyuna, který se právě pral se zapojením playstationu.
"Proč si mi neřekl, že je o rok mladší než já?" Zeptal se zvědavě.
"Protože by ti to evokovalo to, co se ti stalo. Opravdu nerad bych byl, kdyby ses mě bál. Hádám, že Kyu čeká až se vrátím co?" Povzdechl si.
"Noooo spíš se ti snaží odvařit s pomocí playstationu televizi." Sledoval jak Kyuhyun do playstationu rve nějakou hru a zapíná televizi.
"Ten mrňavej... už mi odvařil jednu!" Zaúpěl jeho domácí.
"Mám mu říct, aby jí nezřídil?" Zeptal se zvesela.
"Ty Wookie... dej si na něj pozor." Yesung zněl vážně. Pohlédl na chlapce, který s nadšením desetiletého kluka instaloval hru. Co by mu tak mohl udělat?
"Wooku já to myslím vážně." Yesung naléhal.
"Dobře... nevypadá nebezpečně... navíc už ví co se mi stalo." Sklopil oči k nohám.
"Donutil tě to říct?" Zpozorněl.
"Ne... tak nějak se k tomu došlo. Asi bych měl jít, chce, abych s ním hrál nějakou střílečku." Zalhal.
"Dobře.... Snaž se ho od sebe držet co nejdál. Přijedu hned jak to půjde." Yesung ho ještě jednou varoval.
"Neboj." Zavěsil.
***
Kruci! Udeřil rukou o stůl až hrnek od kafe poskočil. Zrovna se ve dveřích objevila přátelská Dongova tvář, která se ihned zkroutila v grimasu překvapení.
"Tak co se děje... takhle naštvaný si byl naposledy, když ti pětkrát volal brácha." Dong nečekal na vyzvání a usadil se naproti němu. Skepticky se na něj podíval. Co přesně na tý medicíně ten Dong studoval?
"To Wookie.... mám něj starost." Jít s pravdou ven bylo jednoduší než lhát nejlepšímu kamarádovi. A navíc... Dong pozná, když lže.
"Neměj o něj takový strach Sungu. Je mu sedmnáct, dokáže se o sebe postarat." Dong se pousmál a pátravě na něj upíral oči.
"Kdyby byl doma sám, tak jsem mnohem klidnější, ale nasáčkoval se tam Kyuhyun a .... prostě nechci, aby se mu něco stalo." Sung se zamračil a odvrátil od Donga pohled.
"Tak počkat. Kyuhyun je sám s Ryeowookem v jednom domě, dost možná v jednom pokoji a ty se zatím jen zaobíráš myšlenkou, aby se mu nic nestalo?" Dong zkoprněl.
"Když mezi nima dřepí playstation, na kterým je Kyuhyun závislý, tak se tolik bát nemusím, ale... podváděl mě Dongu. Jestli si zkusí něco na Wooka i přes to, co mu Wook o sobě řekl, tak za sebe neručím." Sevřel ruce v pěsti a snažil se uklidnit.
"Pokud mu to Wook řekl, tak se neboj. Z toho co o Kyuovi vím, tak i když je svině, tak má srdce. A on by někomu, kdo trpěl pro potěšení jiného neublížil." Podotkl Dong se smíchem. Joooo Dongu, kéž bych mohl být takový optimista jako ty, problesklo mu hlavou.
***
"No to si děláš prdel!" Kyuhyun naštvaně odhodil herní ovladač. Ten s tupým žuch přistál na hnízdě želvy, která naštěstí nebyla v blízkosti, vlastně za celou dobu se nehnula z prostoru u pohovky, kde se s velkou rozkoší rozvalila a patrně i usnula.
"Promiň..." Hlesl a přikrčil se. Kyuhyun mu sliboval za další výhru pár facek. Jenže očividně se k tomu Kyu vůbec neměl, protože začal přehrabovat další hry, že si dají odvetu. Pak zklamaně zaúpěl, když zjistil, že už hráli vlastně všechno co se hrát ve dvou vůbec dá.
"Hehehe... slíbil jsem ti něco." Kyuhyun se najednou rozpomněl.
A kruci... co si na něj vymyslel? Skousl si ret a přemýšlel, co na něj Kyu mohl vymyslet, že se tváří až moc nevinně.
"Poslyš Wookie.. už ses líbal?" Zeptal se Kyuhyun jakoby jen tak.
"Pro-proč se ptáš?" Ucouvl před ním a ovladač, který ještě stále držel mu vypadl z ruky.
"Neboj se nic ti neudělám, jen se ptám." Kyu se zatvářil jako nevinnost sama.
"No spíš ne než jo. "Zamumlal rudý až za ušima.
Kyu se zatvářil překvapeně, ale zas si nasadil masku nevinnosti. Uklidnil se. Kyu se ho jen ptal. Ale než stačil zareagovat, tak Kyuhyun se vymrštil a uvěznil jeho rty v polibku.
"KYUHYUNE!" Sungův výkřik ho probral z šoku, který mu zapříčinil polibek. Nevšiml si, že klaply dveře. Ani toho, že ve dveřích obýváku se objevil Yesung právě v momentě, kdy se Kyuhyun vymrštil.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama